"

Press » In Da Bush, Roxy, Praha, 17.12.2004 [Shadowbox.cz]

Do Roxy jsem přišel chvilku před 10 večerní, ale jelikož dolů pouštěli až v celou, tak mi nezbývalo než nedočkavě přešlapovat ve vstupní místnosti. Gramofony už obsluhoval rezident Ghonzales a hned jsem dostal nutkání být co nejrychleji v sále, jelikož začal skvělou severskou „amenvokálovkou“ Siren Song od Fanu. Po několika minutách se mé přání konečně splnilo, a tak jsem si už v křesílku mohl vychutnávat precizní Ghonzalesovo mixování, scratcheování a kopec převážně potemnělých skladeb. Zahrál kupříkladu Paradise od Chrise Su, Liquid Light a Tsunami z nového alba od Teebeeho, Sunreal od Tactile či Climate od Matrixe s Fiercem. Lidé přibývali, i ti, které znám, takže o zábavu bylo rozhodně postaráno. Vyklidněnější polohu dnb prezentovaly skladby September od Future Prophecies, Kluteův Crosby nebo třeba starší Doc Scottova věc Liquid Fingers v předělávce od Goldieho. V tuto dobu ještě skoro nikdo netancoval, ale hudba linoucí se z reproduktorů byla určitě pro ty všechny stojící nebo sedící příjemným naladěním na časy pozdější. Jak už jsem zmínil, převahu měly spíše tvrdší, syrové skladby (zazněl i The Mist od Tactile), ale v poslední půlhodině se set obrátil přeci jen ke klidnějším vodám. Pohupovali jsme se na další ukázky z Kluteova alba Saviour a Silently, nový singl Konsty s názvem Autumn a hodně mě potěšil i krásný, žel málo hraný singl od Terminal Velocity- Fragrance Rain z výborného EP Invaderz Transmissions. Čas pokročil, a proto došlo na střídání jezdců za mixážními pulty.

Štafetu od Ghonzalese převzali Anakin se Swegem, aby na nás v příštích zhruba 90 minutách spustili příval především liquidfunkových tracků. V tu chvíli jsem spolu s několika dalšími z prostoru za DJi přešel na parket, abych se pořádně vyřádil. Jinak stále mnoho tanečníků nebylo, klub se obstojně zaplnil ještě později než obvykle, řekl bych až někdy po půlnoci. Následující řádky budou dost trackoidní, jelikož těch známých desek bylo opravdu hodně, ale doufám, že to překousnete:-) Tak především kluci udělali velký průřez napříč labelem Hospital records. Připomněli jsme si ty, které se hrály v minulých měsících nebo letech: Heart Of Love, Music Is Everything- Matrix remix, Basement Track, Free My Soul, Planet Music. Zapařili jsme si ale i na ty nové: Inside My Soul a Space Jam od Logisticse, General Hospital a Happy, Happy, Joy, Joy od Syncopix, Racing Green a Natural High od High Contrasta. A aby HC nebylo málo, slyšeli jsme i bootleg Papuy New Guiney a Mr. Majestica. Z dalších leckoho potěšily často hrané a pěkně do sebe zamíchané singly jako Soul Good, Flim remix, Monorail, Crowds In Clouds a v závěru pecka Your Mine od Potential Bad Boye a další... Bratři se v míchání pravidelně střídali a asi nejen já jsem si myslel, že na styl, jakým hráli, naváže další DJ.

Tím dalším byl samozřejmě Fabio, který se publiku ukázal poprvé skoro přesně v 1 ráno. Ten set by se dal rozdělit z mého pohledu na několik částí. Musím říct, že úvodních zhruba 25 minut (opravdu jen odhad) mě docela zklamalo. Pustil několik skladeb, které se mi vůbec nelíbily, možná si myslel, že právě tímhle si publikum podmaní lépe než pro něj údajně typickým liquidem. Nevadilo mi, že to bylo nečekaně tvrdé, což ostatně dokáže popis dalšího průběhu setu, ale prostě ty tracky mě nebavily. Světlé momenty pro mě přišly jen u Desperada, nového singlu od Artificial Intelligence a Uprising taktéž od nich. To nám navíc pěkně zrewindoval. Musím říct, že jedna clownstepová skladba mě docela chytla, ale jinak jsem si raději dal od tancování na chvíli pauzu. Naštěstí však z mého pohledu docházelo k postupnému zlepšení - skladby jako Temperance, už klasicky Together, tentokrát VIP (taky rewindované), Inside My Soul či Racing Green mě jako obvykle rozveselily. Z toho seznamu to vypadá, že set se postupně vyklidnil, ale Fabio mimo to zahrál dost tvrdých skladeb, které se mi ale líbily o poznání víc než ty ze začátku. Vůbec nejlepší byla asi poslední třetina, pamatuji se na jednu povedenou amenovku a několik dalších řežeb, na které se tancovalo opravdu pěkně. Ke konci svého představení potěšil i klidnější peckou Ask Not od Q Projectu.

V druhé části setu DJe pěkně doplnil MC Adrenalin. Dobře si vychytával, kdy má hlásit a taky, aby to ladilo s bpm. Přišlo mi, že nebyl slyšet příliš často, což však je určitě lepší, než když se MC snaží na sebe veškerou pozornost a je pak set hlavně o něm. Fabio hrál klasicky z desek, k technice bych si netroufal mít výhrady, žádné ušitrhající mixy si nevybavuji:). Ještě musím poznamenat, že se mi zdál být poměrně dobrý zvuk během celé noci. Štafetový kolík měl do cíle donést Philip TBC, jenž ale měl nejdelší, dvě a půl hodiny trvající úsek. Odehrál dost tvrdý set se spoustou originálních a přesných mixů, okořeněný navíc techno a breakbeatovými prvky nebo třeba klasikou Smack My Bitch Up od Prodigy. Síly docházely, pozornost se snižovala, přesto jsem s drobnými přestávkami vydržel na parketu až do konce. Bylo tam pro mě hodně neznámých skladeb, některé z nich mě ovšem zaujaly, vzpomínám na jednu ještě z první poloviny, která měla rytmus ala Labyrinth, ale byla tvrdší a troufám si tvrdit, že i lepší! Podlahu jsme leštili za zvuku Lyric On My Lip v remixu Ed Rushe a Opticala, Photekovovy hitovky Sidewinder, předělávky Kinda Funky od Shimona nebo třeba Signalu. Lidí kvapem ubývalo, ale ti, co zůstali, ještě mohli poslouchat, jak si Roni Size poradil s Hotness nebo Zinc s vlastní skladbou Go DJ. V závěrečné části Philip pustil i Mo Fire od Rawhill Crew a povedenou těžkotonážnici od Optiva s Bulletproofem - Camouflage a několik dalších, mnou nepoznaných tracků. Tradičně jsem odcházel domů s málo penězi, ochraptělým hlasem a plnýma ušima různých zvuků. Hezké Vánoce:o)

[Shadowbox.cz]


© 2017 Philip TBC | dnb mp3 sety | Loadtime: | 0,010628s