"

Press » Breakbeat Match 07 : 03 musicpage.cz 03/2003

Kdyby se někdy uskutečnilo breakbeatové utkání, Rennie Pilgrem by byl rozhodně horkým favoritem. Jelikož je však lepší konflikty řešit pokojnou diplomatickou cestou, agentura Lighthouse pořádá pro takto soutěživé zájemce Breakbeat Conferenci, na které mohou předvést své nejlepší kvality doposud neposkvrněnému a tedy nezaujatému pražskému publiku. Trilogie parties, která představovala první vlnu expanze breakbeatu do Čech (její další vývoj je zatím nejasný), zakončila své cestování po klubech (po povodních opět undergroundovém Roxy a kravatami obydlený luxus v Radosti) na neutrální půdě arény v prostém Abatonu, která zápasu propůjčila opět jinou image, na kterou nalákala i trochu odlišné návštěvníky, jež nešli jen na nějakou party do svého oblíbeného klubu, ale za konkrétní hudbou. Budova byla šikovně ochuzena o svou vrchní část, a přestože začátek vypadal bídně, nakonec se obě zbylé místnosti celkem zaplnily, minimálně příjemně, což byl slušný úspěch, jelikož předchozí díl se konal před pouhými 14ti dny. Zdá se tedy, že hodnocení breakbeatu v očích lidí se stále zlepšuje, a jak lze soudit i dle vzniklé atmosféry, breakbeat u nás ještě čeká slibná budoucnost.
 

1. MATCH – TRIBAL HOUSE BREAK

Suterénní zápasiště už svým vzhledem vybízí k houseovější muzice, a proto i breakbeat zde této tendenci podlehl. Cubik, který jako první ozvučoval libými tóny prázdné prostory, se často nechával unášet v rovných rytmech a bylo znát, že právě ty jsou jeho silnou stránkou. Někdy pouze breakbeat, jindy zas jen house a za chvíli dal obojí, ale rozhodně to nebylo na škodu. Do nadcházející party noci alespoň uváděl zlehka. Soustředil se spíše na to, aby se to líbilo, a tak hrál pěkně kulaťoučký trochu vokálový setík vhodný k posezení a pokecu před začátkem skutečné akce. Oproti němu Dušan Only One se s tím nemazlil a dal lidem to, proč přišli s dostatečným množstvím tvrdosti, kterou české posluchačstvo obvykle vyhledává, jak se projevilo i na jeho plném parketě něco po jedenácté. Hned jak vytáhl svou první desku to naplno rozbalil se svižnými, temperamentními a lehce až agresivně drsnými beaty, které pojal spíše klasicky, ale přesto nezapomněl ani na roli kytary v taneční hudbě. Pokud někdo raději jemnou hudbu, zdálo se být lepší tuto stage prozatím opustit a vrátit se až na zahraniční osobnost tohoto patra, Lee Coombse. Brit vzal název scény možná až moc vážně, jelikož jeho set byl ve větší míře houseový než rozlámaný. Našly se i čistě breakové úseky, ale přesto v nich byl slyšet výrazný vliv hřejivého houseu především tribal, stejně jako v jeho vlastní produkci. Byl takovou sympatickou změnou mezi všemi těmi breakbeatovými cizinci, kteří patřili k hnutí nu-school a hráli tvrdé rozházené beaty se vším možným, jelikož to rozhodně nebyl jeho případ, on se věnoval jemným breakům, houseu a tradici.



2. MATCH – BREAKBEAT & TECHBREAK

Blízko východu se soustředilo nejvíce lidí ne proto, aby mohli v nejhorším rychle odejít, ale z důvodu, že zde se odehrával ten opravdový zápas, jak se ukázalo i na videoprojekci. Ta sice nebyla na Conferenci prvně, ale až teď stojí za zmínku. Nejenže se tématicky věnovala podtitulu akce The Match ale i breakbeatu. Nepravidelnosti hudby přizpůsobený pohyb sportovců na plátně zdokonaloval dojem vyplývající z poslechu výrazných breaků. Tato hudba dává nejen DJům nové možnosti, ale i VJs se mohou zaměřit na specifický způsob práce s obrázky, který by se stal jakýmsi opakem psytranceových teorií. Nebylo by však zajímavosti videa, pokud by jej nedoprovázela ta správná hudba, kterou Ottoman rozhodně hrát umí. Jako obvykle šlo o breakbeat jak vyšitý, kterému nebylo možné nic vytknout. Kritizovat by se měli spíše lidé, kteří to nedokázali ocenit a nežli rozhýbávat prázdný sál se většina rozhodla přesunout dolů, kde pocit prázdnoty díky útulnosti mizel. Mezitím se Ottoman s pár vyvolenými bavil nahoře. Tentokrát měl čistě electro náladu, které podřizoval spíše tvrdší někdy až techno beaty, které separoval do dokonalých skupinek. Stal se ale DJem, který předával gramofony hvězdě první velikosti, a tak konec jeho setu byl velice živý. Rennie Pilgrem sice přišel jako hvězda, ale nikoli taková, jak mnozí mysleli. Jeho představa o breakbeatu je trochu jiná než ta česká, a tak především začátek byl trochu překvapením. Breakbeat v tranceu je dobře známou záležitostí, která se v poslední době stává velmi komercializovanou, ale takový trance v breakbeatu je opět trochu něco jiného. Dalo by se to považovat za určitý druh nu-schoolu, jemuž Rennie položil základy, ale jeho současná podoba je poněkud rozdílná. V jeho podání se jednalo o rozlámané nijak výrazné zato dost šustivé beaty, které ovlivňoval house a progressive spolu s již jmenovaným trancem, pro nějž byl typický například způsob gradace jak jednotlivých skladeb, tak celého setu. Ale na změnu si nikdo radikálně nestěžoval, byla zajímavá a zábavná.



ZÁVĚREČNÉ SETY

Když Rennie Pilgrem opustil hlavní pódium, škatulata se hýbala nejen tam, ale i na parketě, protože s Voitou a MCm Adrenalinem přišla poměrně výrazná změna. Breakbeat poklasicku s kapkou hravosti a k tomu energický hlasový projev MC Adrenalina. S blížícím se ránem hudba pokračovala ve stále tvrdším postupu, o čemž u Philipa TBC z Shadowboxu není pochyb. O něco zrychlil, čímž zmenšil pauzy mezi jednotlivými beaty a s nádechem jungleu dotáhl breakbeatovou noc s pár zbylými tanečníky na parketě do konce, zatímco o schodiště níž to ještě vesele žilo. Ve čtyři ráno na house breakové stage střídal DJ Lana se slušným breakbeatem, který mu není cizí přestože ho slýcháte spíše v tech-houseovém provedení, ale bohužel nezůstal za gramofony dlouho. Po 45 minutách se k němu nachomýtnul Rennie Pilgrem a přihodil desku dle svého gusta. Stejně se k mixpultu dopracoval i náhodně přítomný Kaplick, pak opět Lee Coombs, Dušan Only One, a nato zase Rennie. Nakonec tento jedinečný set odehrávající se mimo původní program prodloužili ještě o hodinu než byl předpokládaný konec. Takovéto závěry na party v poslední době už málokdy najdete, ale když, bývá to pro ty opravdu věrné a stojí to za to.



Jestli se podobných akcí pod tímto jménem ještě někdy dočkáme, není zatím jisté, ale stane-li se tak, chtělo by to asi větší podporu, aby nezačal “konec breakbeatu v Čechách”. Takže pro navnadění… proslýchalo se cosi o veleznámých jménech, datech a místech jako Krufty Kuts – 5.4 – Radost FX, Plump DJs – 10.5. – Roxy, Soul of Man – 7.6. – Abaton, ale… doposud není veřejně známo, jaký osud breakbeat v Čechách čeká, jelikož veškerá pozornost kolem pořádající agentury se v současné době soustředí na hvězdu tanečního nebe nejjasnější, Carla Coxe, jehož jméno je přece jen mezi veřejností mnohem známější než nějaký breakbeat nebo snad zmiňovaní DJs.


(Tereza Šritrová)

© 2017 Philip TBC | dnb mp3 sety | Loadtime: | 0,029356s